IQ 100 v každém věku znamená průměr vrstevníků
IQ v testech, jako je WAIS, je standardní skóre vyjadřující pozici ve skupině stejného věku. IQ 100 znamená přibližně průměr vrstevníků ve 20 i v 70 letech.
V české WAIS-III se hrubé skóre jednotlivých subtestů převádí podle věkové skupiny na vážené skóre. Z vážených skóre se potom počítají indexy a celkové IQ, označované jako CIQ/FSIQ. Stejné hrubé skóre subtestu se proto může v různých věkových skupinách převést na odlišné vážené skóre.
Ani stejné IQ po věkovém přepočtu tedy neznamená, že mladý dospělý a starší člověk mají stejný počet správných odpovědí nebo zpracují stejné množství položek. IQ vyjadřuje pozici mezi vrstevníky, nikoli přímo počet splněných úloh. Vztah čísel a pořadí vysvětluje článek o významu IQ skóre.
Každá schopnost se s věkem mění jinak
S věkem se nemění všechny složky inteligence stejným tempem. Mění se jejich vzájemná rovnováha. Ve studii přibližně 30 kognitivních úloh se období nejvyšších výsledků lišilo od pozdního dospívání až po věk mezi 60 a 69 lety. Jediný společný vrchol celé inteligence se neobjevil.
| Schopnost | Období vysokých výsledků v typických úlohách | Následná průměrná změna |
|---|---|---|
| Rychlost zpracování Gs | Konec dospívání až přibližně 20–24 let | Pokles se často objevuje už v rané dospělosti |
| Fluidní uvažování Gf | 20–29 let | Výkon při práci s neznámými pravidly a vztahy postupně klesá |
| Vizuoprostorové zpracování Gv | 20–29 let | Pokles se projevuje v úlohách s otáčením, prostorovými vztahy a skládáním |
| Pracovní paměť Gwm | Přibližně 25–34 let | Citlivé jsou úlohy, které k uchovávání přidávají manipulaci a aktualizaci |
| Krystalizovaná inteligence Gc | 50–69 let | Rozvoj pokračuje do střední a pozdější dospělosti a přechod k poklesu nastává později |
Věková rozpětí v tabulce označují období pozorovaná v typických úlohách. Neznamenají, že každá schopnost má jediný pevně daný věk vrcholu.
Rychlost, uvažování v nových situacích a manipulace s informacemi se mění poměrně brzy
U rychlosti zpracování Gs se časnější změny projevují více při výběru z několika možností, porovnávání nebo přiřazování symbolů než při jednoduché reakci na signál. V úlohách s krátkým limitem může ubývat dokončených položek, i když člověk obsahu správně rozumí.
Také fluidní uvažování Gf po mladé dospělosti postupně klesá. Změny se projevují při objevování pravidla v novém problému nebo současném porovnávání několika podmínek.
U pracovní paměti Gwm bývají na pokles citlivější úlohy přidávající obrácení pořadí, přeskupení nebo aktualizaci než pouhé krátké uchovávání informace. U vizuoprostorového zpracování Gv se změny projevují vedle rozpoznávání tvarů zejména při jejich otáčení v mysli, sestavování celku z částí nebo práci s několika prostorovými vztahy.
Slovní zásoba a znalosti se často rozvíjejí do pozdější dospělosti
Krystalizovaná inteligence využívá slovní zásobu, obecné znalosti a pojmy získané učením a zkušeností k porozumění a vysvětlování. Protože znalosti přibývají i v dospělosti, její průběh se liší od rychlosti zpracování a fluidního uvažování.
Ve studii slovní zásoby u lidí ve věku 18–89 let se výsledky několika slovních úloh zvyšovaly přibližně do 64–66 let a potom začaly klesat. Také krystalizované schopnosti jako celek v průměru rostou přibližně do období mezi 60 a 69 lety.
V průměrném profilu střední a pozdější dospělosti tak zůstává osvojená slovní zásoba a znalosti relativně výše než rychlé zpracování nebo řešení dosud neznámých problémů. Změnu rychlosti proto neztotožňujte s poklesem celé inteligence. Odděleně sledujte pozici mezi vrstevníky a rovnováhu jednotlivých schopností.
Také japonská verze BrainTypeIQ promítá do skóre Gf, Gv, Gwm a Gs věkové tendence zjištěné v jednotlivých oblastech.