Ve výsledcích WAIS celkové IQ ukazuje celkovou úroveň a rozdíly mezi čtyřmi indexy odhalují podmínky, ve kterých člověk dobře využije své schopnosti, i podmínky, které ho více zatěžují.
Subtesty a chování během vyšetření pomáhají vysvětlit, z čeho tyto rozdíly vznikají. Smyslem čtení výsledků je propojit rozdíly skóre s podmínkami, za kterých se mění výkon v práci, učení a komunikaci.
FSIQ ukazuje celkovou úroveň
FSIQ neboli celkové IQ, v české WAIS-III označované také CIQ, shrnuje více kognitivních oblastí. Na škále s průměrem 100 a směrodatnou odchylkou 15 vyjadřuje celkovou intelektovou úroveň ve srovnání s lidmi stejného věku.
Percentil ve výsledkové zprávě ukazuje postavení ve stejně staré populaci. Interval spolehlivosti uvádí rozpětí skóre zohledňující chybu měření. FSIQ se proto čte společně s tímto rozpětím, nikoli jako pevně daný bod.
Samotné FSIQ však neukazuje, jaké úlohy umožňují schopnosti dobře využít a za jakých podmínek roste zátěž. Tento rozklad poskytují čtyři indexy. Celkové skóre podrobněji vysvětluje článek Co je FSIQ.
Rozdíly čtyř indexů ukazují příznivé i náročné podmínky
V české WAIS-III jde o verbální porozumění (IVP/VCI), percepční uspořádání (IPU/POI), pracovní paměť (IPP/WMI) a rychlost zpracování informací (IRZ/PSI). Každý index ukazuje jak úroveň oproti lidem stejného věku, tak relativní výši vůči ostatním indexům téhož člověka. Jejich obsah vysvětluje článek Čtyři indexy WAIS.
Představme si IRZ/PSI 95 a ostatní indexy kolem 120. Rychlost zpracování je oproti vrstevníkům v průměrném pásmu, ale v osobním profilu je relativně slabší. Úlohy, které vyžadují rychlé hledání vizuálních informací nebo práci rukou, tak mohou omezovat využití silnějšího porozumění a uvažování.
Rozdíly indexů tedy neukazují jen to, která schopnost je vyšší nebo nižší. Ukazují také, jak se u stejného člověka mění výkon podle podmínek úlohy.
Pokud zpráva obsahuje analýzu rozdílů indexů, statistická významnost vyjadřuje, nakolik je obtížné vysvětlit daný rozdíl pouze chybou měření. Četnost výskytu, označovaná také jako základní četnost nebo base rate, udává, jak často se podobně velký rozdíl objevuje v normovací skupině. Tyto dva údaje doplňují informaci o tom, nakolik je rozdíl průkazný a neobvyklý.
Subtesty a chování během vyšetření pomáhají vysvětlit důvod rozdílů
Čtyři indexy zachycují rozdíly mezi širšími oblastmi. Subtesty ukazují, za jakých podmínek byly rozdíly výraznější: při vizuálním hledání, uchovávání ústních informací, psaní nebo časovém omezení. Vážené skóry subtestů mají průměr 10 a směrodatnou odchylku 3. Používají tedy jinou škálu než FSIQ a indexy s průměrem 100.
I v rámci stejného IRZ/PSI se liší požadavky úlohy, ve které hledáte a porovnáváte symboly, a úlohy, ve které podle předlohy soustavně zapisujete značky. Pokud je nižší pouze skóre ve druhé úloze, nemusí vysvětlení skončit u „nižší rychlosti zpracování“. Lze podrobněji zkoumat zvýšenou zátěž při psaní a dodržování pracovního postupu.
Pokud je pracovní paměť v osobním profilu nízká, při vyšetření se ztrácejí informace podávané ústně za sebou a v běžném životě je obtížné pamatovat si více ústních pokynů, nabízí se předávat pokyny jednotlivě nebo klíčové body zapisovat. Pokud je relativně nižší rychlost zpracování a člověk odpovídá přesně, ale často ho zastaví časový limit, lze zvážit, zda se jeho schopnosti lépe projeví s delším časem nebo jiným způsobem odpovědi.
Při vysvětlení výsledků je nejdůležitější, v jakém chování během testu se rozdíl projevil a ve kterých každodenních situacích se opakuje. Propojení profilu s běžným životem rozvíjí článek Jak rozumět kognitivnímu profilu.