Faktor g je společnou složkou různých intelektových úloh
Slovní zásoba, počítání, uvažování s obrazci a paměť kladou na člověka různé požadavky. Když však porovnáme výsledky mnoha lidí, lidé s vysokým skóre v jedné úloze mají tendenci dosahovat vyššího skóre i v dalších. Tuto složku společnou výkonům v různých kognitivních úlohách označujeme jako obecný faktor inteligence neboli faktor g.
Jev, kdy spolu výsledky různých úloh celkově kladně korelují, se označuje jako pozitivní manifold, tedy soustava kladných korelací. Od chvíle, kdy Spearman navrhl obecný faktor ve své studii z roku 1904, patří g k ústředním pojmům vysvětlujícím celkový výkon v inteligenčních testech.
Jak se faktor g odhaduje z kladných korelací
Faktor g není skóre, které lze přímo změřit odpovědí na jedinou otázku. Je to latentní proměnná, kterou odhadujeme ze vztahů mezi skóre několika úloh zaměřených například na slovní zásobu, uvažování, paměť a rychlost.
Faktorová analýza odděluje společné kolísání výsledků napříč úlohami od složek specifických pro jednotlivé úlohy. Výkon ve slovní zásobě závisí mimo jiné na znalosti slov, výkon při hledání symbolů na rychlosti zrakového vyhledávání. Vedle těchto specifických rozdílů se společná část variability výsledků celé skupiny úloh vyjadřuje faktorem g.
Pozitivní manifold se opakovaně objevuje v různých kulturách i testech. Nadále se však diskutuje o tom, zda tuto společnou složku vytváří jediná obecná schopnost, vzájemné působení několika schopností, nebo kognitivní procesy, které se mezi úlohami překrývají.
Jaký je rozdíl mezi faktorem g, IQ a FSIQ
| Pojem | Co představuje |
|---|---|
| Faktor g | Latentní obecný faktor odhadovaný z korelací mezi několika kognitivními úlohami |
| IQ | Standardní skóre, které vyjadřuje výsledek inteligenčního testu vzhledem ke skupině stejného věku |
| FSIQ | Celkové IQ vzniklé sloučením výsledků několika hlavních subtestů |
FSIQ spojuje subtesty s různým obsahem, a proto výrazně odráží faktor g. FSIQ je ovšem pozorované skóre vypočtené podle skladby a převodních pravidel konkrétního testu, zatímco g je latentní proměnná vysvětlující vztahy mezi výsledky. Výpočet a interpretaci FSIQ podrobněji rozebírá článek Co je FSIQ.
Faktorová zátěž g vyjadřuje vztah úlohy k obecné inteligenci
Faktorová zátěž g udává, jak silně souvisí výsledek konkrétního subtestu s faktorem g. V jednoduchém jednofaktorovém modelu znamená zátěž 0,70 po umocnění na druhou hodnotu 0,49: s g je tedy společných 49 % rozptylu skóre.
V analýze WAIS-IV měly například Počty a Slovník poměrně vysoké zátěže g, zatímco úlohy rychlosti zpracování nižší. Zátěž g nevyjadřuje obtížnost úlohy, ale míru, v jaké úloha odráží schopnost společnou celé sadě úloh. I u stejného subtestu se hodnota mění podle zkoumané skupiny, ostatních zařazených testů a statistického modelu.
Inteligenční testy kombinují obsahově odlišné úlohy právě proto, aby zachytily společnou celkovou úroveň bez přílišné závislosti na konkrétních znalostech nebo jediném formátu zadání.
Faktor g úzce souvisí se školními výsledky a osvojováním dovedností
Faktor g má zvlášť silný vztah k učení a osvojování nového obsahu. Metaanalýza školních výsledků a metaanalýza profesního výcviku a pracovního výkonu ukazují, že síla vztahu závisí na sledovaném výsledku.
| Výsledek | Korigovaná korelace |
|---|---|
| Školní výsledky | 0,54 |
| Profesní výcvik | 0,35–0,49 |
| Pracovní výkon v současných datech | 0,18–0,22 |
Faktor g dobře předpovídá školní výsledky a úspěšnost při výcviku, jeho vztah k současnému pracovnímu výkonu je však slabší, než se dříve předpokládalo. Nejnovější data o pracovním výkonu nepodpořila ani dřívější vysvětlení, že g lépe předpovídá výkon ve složitějších povoláních. Jak celkovou úroveň vyjádřenou IQ vztáhnout ke skutečným výsledkům, vysvětluje článek o smyslu měření IQ.
Faktor g a široké schopnosti CHC popisují různé úrovně
Teorie CHC uspořádává inteligenci do hierarchie obecné schopnosti, širokých schopností a úzkých schopností. V dnes běžném zobrazení vycházejícím z Carrolla stojí na vrcholu faktor g a pod ním široké schopnosti, například Gc, Gf, Gv, Gwm a Gs. Hornova teorie, která je také jedním ze zdrojů CHC, jediný nejvyšší faktor g nezaváděla.
Faktor g vyjadřuje úroveň společnou různým kognitivním úlohám. Široké schopnosti popisují, v jakých typech úloh se člověku daří lépe. Lidé s podobným celkovým IQ proto mohou mít odlišnou kombinaci verbálního porozumění, uvažování, vizuoprostorového zpracování, pracovní paměti a rychlosti zpracování. Propojení této kombinace s konkrétními situacemi vysvětluje článek Co je kognitivní profil.
BrainTypeIQ z výsledků 9 úloh zobrazuje celkové IQ a profil pěti schopností.